ἅγιον (hágion|hag'-ee-on|adjective|holy; sanctuary)
[Grk] ἅγιον, ἅγιος LN: 7.18, 7.35, 11.27, 88.24 GK: G38, G40, G41 Hebrew: אֱלֹוהַּ‎, אָרֹון‎, בַּד‎, בָּרַר‎, גָּדֹול‎, זְבוּל‎, טָהֹור‎, טֹוב‎, יַתִּיר‎, מִקְדָּשׁ‎, מָקֹום‎, נָזִיר‎, נֶזֶר‎, צָבָא‎, צוּר‎, צָפַן‎, קָדֹושׁ‎, קַדִּישׁ‎, קָדַשׁ‎, קֹדֶשׁ‎, שָׂגַב‎
Derivation: neuter of ἅγιος;
Strong's: a sacred thing (i.e. spot)
KJV: --holiest (of all), holy place, sanctuary.
See: ἅγιος