κατοίκησις (katoíkēsis|kat-oy'-kay-sis|noun|dwelling)
[Grk] κατοίκησις LN: 85.70 GK: G2998 Hebrew: יָשַׁב‎, מֹושָׁב‎
Derivation: from κατοικέω;
Strong's: residence (properly, the act; but by implication, concretely, the mansion)
KJV: --dwelling.
See: κατοικέω