παραλυτικός (paralytikós|par-al-oo-tee-kos'|adjective|paralytic)
[Grk] παραλυτικός, παράλυτος LN: 23.171 GK: G4166, G4167
Derivation: from a derivative of παραλύω;
Strong's: as if dissolved, i.e. "paralytic"
KJV: --that had (sick of) the palsy.
See: παραλύω