παρακοή (parakoḗ|par-ak-o-ay'|noun|disobedience)
[Grk] παρακοή LN: 36.27 GK: G4157
Derivation: from παρακούω;
Strong's: inattention, i.e. (by implication) disobedience
KJV: --disobedience.
See: παρακούω