ἐμπτύω (emptýōemp-too'-overbto spit (on))
[Grk] ἐμπτύω LN: 23.43 GK: G1870 Hebrew: יָרָק
Derivation: from ἐν and πτύω;
Strong's: to spit at or on
KJV: --spit (upon).
See: ἐν
See: πτύω