δάνειον (dáneion|dan'-i-on|noun|loan)
[Grk] δάνειον, δάνιον, δάν(ε)ιον LN: 57.210 GK: G1245, G1249 Hebrew: נָשָׁה‎, עָוַת‎
Derivation: from δάνος (a gift);
Strong's: probably akin to the base of δίδωμι; a loan
KJV: --debt.
See: δίδωμι