πραΰτης (praÿtēs|prah-oo'-tace|noun|gentleness; humility)
[Grk] πραΰτης, πραΰτης, πρᾳΰτης LN: 88.59 GK: G4559 Hebrew: עַנְוָה‎
Derivation: from πραΰς;
Strong's: mildness, i.e. (by implication) humility
KJV: --meekness.
See: πραΰς